Mnohokrát musíme soudit ostatní lidi a říci, zda věříme, že mají pravdu, nebo zda se mýlí.
Děláme to, když se lidé v naší skupině neshodnou a jsme požádáni, abychom si vyslechli jejich stranu. (1. Korintským 6:1-5) Děláme to, když mluvíme s lidmi na ulici, a vybereme si, zda s nimi budeme trávit čas, nebo s nimi nebudeme trávit čas, protože si myslíme, že jiní lidé náš čas potřebují víc. (Matouš 7:6) Děláme to, když se někdo chce připojit k naší skupině; musíme říct, zda si myslíme, že se připojuje z dobrých, nebo ze špatných důvodů. (Jan 6:26, Lukáš 11:29; Lukáš 14:25-26) A musíme být schopni soudit i sami sebe, abychom věděli, zda děláme věci z dobrých, nebo ze špatných důvodů. (1. Korintským 11:31)
Tomu říkáme „souzení“ duchů. U soudu, kde soudce musí udělat totéž, se tomu říká „soud“, protože soudce „soudí“ osobu, která je před ním.
Níže je uveden seznam duchovních zkoušek, které ti mohou pomoci správně soudit. (Jan 7:24)
A. Ovoce/Láska
Jednou zkouškou je podívat se na účinky (nebo ovoce) toho, co člověk říká. (Matouš 7:20) Když člověk něco udělá nebo řekne, zeptej se sám/a sebe: „Proč je to řečeno a k čemu to povede?“ Jakýkoli duch, který pochází od Boha, pochází z duchů, jako je láska, radost, čestnost a pokora, a/nebo k nim povede. (Galatským 5:22-23)
Když lidé říkají, proč s jiným člověkem nesouhlasí, mohou to dělat proto, že ho milují. (Židům 12:6) Ale pokud nejednají z lásky, bude v tom, co říkají, hněv a jen velmi málo přemýšlení o tom, jak problém vyřešit. Budou se více zajímat o to, jak druhému člověku ublížit. Tohle je zlý duch.
B. Ježíšovo učení
Zde je další zkouška. Podívej se, jak moc člověk miluje Ježíšovo učení. (2. Jan 9) Mnoho lidí říká, že jsou křesťané, ale nepovažují Ježíšovo učení za příliš důležité. (Lukáš 6:46) Z nějakého důvodu mluví proti poslušnosti k Ježíši. Tito lidé mají zlého ducha.
Existují i další lidé, kteří NEŘÍKAJÍ, že jsou křesťané, ale projevují skutečný zájem o věci, které Ježíš řekl. Pokud lidé přijímají Ježíšovo učení, jsou to praví křesťané. (Jan 1:11-12) Když učíme věci, které Ježíš řekl, víme, že lidé s dobrým duchem se budou zajímat o to, co říkáme a o čem píšeme. Pokud ne, je to dobrý důvod si myslet, že nemají zájem následovat Boha. (Matouš 10:40)
C. Nadšení
Nadšení je další zkouška. Toto slovo v angličtině (enthusiasm) pochází ze dvou slov v jiném jazyce, která znamenají „naplněný Bohem“.
Když se někdo velmi zajímá (nadchne se) věcmi, které nás vedou blíže k Bohu (jako je Ježíšovo učení, možnost pracovat pro Boha, láska k druhým nebo poznávání nových pravd), ukazuje to, že má nadšení (nebo že v něm je Bůh). (1. Tesalonickým 5:16-19)
Pokud musíš lidi tlačit k tomu, aby tyto věci dělali, není to dobré znamení. Nemají „nadšení“. Pokud jsou lidé nadšení, budou přemýšlet o věcech, které říkáš, dlouho poté, co jsi domluvil/a. Budou chtít vědět víc. Sami se naučí nové pravdy.
Někdy nebudou rozumět tomu, co říkáš, nebo s tebou nebudou souhlasit, a proto se budou ptát... ne aby se hádali, ale aby lépe porozuměli. A budou pozorně naslouchat tvým odpovědím.
Pokud dáš dobrou odpověď na otázku, kterou ti někdo položí, a on/a rychle změní zdůvodnění, je to znamení, že nechce slyšet dobré odpovědi; Jediné, co hledá, je způsob, jak se přít proti Ježíšovu učení (nebo se od Ježíšova učení odklonit). Pokud lidé říkají, že souhlasí se vším, co říkáme, ale nejeví zájem o tom, aby řekli nebo slyšeli více, s největší pravděpodobností doopravdy nenaslouchali tomu, co jsme řekli.
D. Co říkají
Jedním z nejjednodušších způsobů, jak poznat, jaký duch je v člověku, je pozorně naslouchat tomu, co říká. Duch, který je v nich, bude vycházet jejich ústy. (Matouš 12:34-35)
Lidé, kteří nemají Božího Ducha, se budou snažit mluvit o „duchovních“ věcech, ale nakonec nebudou schopni přestat mluvit o „náboženských“ věcech. Skutečná pravda lidi mění a tito lidé se nechtějí měnit. Aby se skryli před skutečnou pravdou, budou mluvit o věcech, jako je nebe, peklo, pravidla o Bohu, o církvích, o jménu Ježíše (nebo Boha) a další učení, která nezmění jejich životy. (Matouš 22:23-28) Budou se ptát na název naší skupiny, jak jsme začali, jaké je naše chápání Boha a kdo je naším vůdcem, ale ne na náš zájem o Ježíšovo učení. Nábožensky založení lidé téměř nikdy nejsou duchovně založení.
Nemluv s lidmi, kteří se chtějí jen hádat o slovech. (2. Timoteovi 2:14, Matouš 16:6) Lidé mohou mluvit o tom, jak slovům rozumí různě, ale když se z toho stane hádka a když se to stane pokaždé, když se snažíš mluvit o Ježíšově učení, je to jejich způsob, jak říct, že nechtějí naslouchat tomu, co učení říká. Hádky je nezmění.
E. Mluvení ve skrytu
Lidé, kteří nemají Božího Ducha, nejsou upřímní. Říkají různým lidem různé věci. Nechtějí, aby je mnoho lidí poslouchalo, když říkají věci. Chtějí s vámi mluvit mimo dosah ostatních lidí. Je to proto, že ti chtějí lhát o lidech, kteří tam nejsou, a protože budou moci lhát o tom, co jsi řekl/a ty, na oplátku.
Pokud člověk říká pravdu, bude chtít, aby ostatní slyšeli, co říká. (Jan 3:20-21) Nemluv s lidmi, kteří s tebou chtějí mluvit tajně. (Lukáš 12:1-3)
F. Peníze
Posledním pravidlem je studovat, jak se lidé chovají k penězím a jak mluví o penězích. Bible říká, že nám to hodně prozradí o tom, kde je jejich srdce. (Matouš 6:21-23) Pokud ztratí zájem pracovat pro Boha, když z toho nemají žádné peníze, a pokud rychle uvádějí důvody proti dávání peněz druhým, nebo pokud se pro něco nadchnou, jen až když za to dostanou peníze, je to dobré znamení, že nemají Božího Ducha. (Titovi 1:11)