Co je to se mnou? Když jsem nemocný, jsem nevrlý a podrážděný. Když mě někdo kritizuje, začnu se bránit. Když mě lidé přerušují, jsem netrpělivý. Zlobím se na nespravedlnost. Čekání ve frontách a byrokratické průtahy ve mně vyvolávají pocit, že marním svůj život.

Měl jsem několik dobrých dnů. Dny, kdy jsem dokončil žehlení, můj ekzém se vypařil, podařilo se mi napsat pár dopisů, dostala jsem nejlepší známky za test a zakončil jsem to příjemnou hrou Scrabble.

Ve špatných dnech se snažím modlit, ale moje modlitby nikam nevedou. V dobrých dnech se cítím prozářený Boží přítomností. Proč nemohu mít více dobrých dnů?

Ale přemýšlím o tom, že mé „dobré“ dny jsou možná duchovně „bez chuti“... prázdniny od práce na růstu v lásce. Možná se v Boží knize rekordů bodují jen ty hrozné dny, kdy se zdá, že se nic nedaří. Jistě, ztratil jsem nervy, ale vydržel jsem o 15 vteřin déle než předtím, a tak jsem celkově získal 15 bodů. Zatímco za den, kdy se všechno povedlo, jsem nedostal nic. Byl to jen odpočinek mezi bitvami.

V Jakubově epištole 1:2-3 se píše: „Radujte se, když upadáte do různých pokušení, protože víte, že zkoušky učí trpělivost.“

Není to tak, že bych měl vyhledávat bitvy. I v modlitbě Páně se říká, že bych se měl modlit, abych nebyl vystaven duchovní zkoušce. Za dobré dny je třeba být vděčný. Bez nich bych to nikdy nezvládl. A v 1. Korintským 10:13 se píše, že jedním ze způsobů, jak vyhrát bitvy, je utéct před nimi.

Ale před všemi utéct nemůžu. A když se ocitnu uprostřed zkoušky, před kterou nemohu utéct, vyplatí se mi vzpomenout si, že je to skvělá příležitost k tomu, abych si oprášil disciplínu, rostl v trpělivosti a rozšiřoval svou schopnost milovat. A lekce, které se uprostřed těchto bitev naučím, se budou počítat po celou věčnost.

Ve dnech zkoušek zjišťuji, jak jsem neduchovní; ale to je dobré i pro mou hrdost. Hlavní je, abych si vedl o něco lépe než minule. Pokud se mi to podaří, snad to Bůh uvidí a zaznamená můj pokrok.

Ale asi vás tím vším nudím, protože to je můj speciální problém. Nebo snad ne?
Show original message